Počasí ještě pevně vládl sníh a mráz, když nám do e-mailových schránek dorazily pozvánky na čtvrté jarní setkání meteorologů a amatérů ve školicím středisku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Radostovicích u Mladé Vožice. Oproti loňsku se termín konání vrátil do tradiční poloviny dubna s drobnou změnou, že zájemcům bylo umožněno zúčastnit se i grantové části semináře od čtvrtka 15. dubna. „Bouřková“ část pak byla naplánována tradičně od páteční páté hodiny do poledne neděle 18. dubna.
Z Brandýska jsme vyrazili tentokrát dokonce ve třech, ale nebyl to Radek, kdo nás posílil, ale Veronika. Jelikož jsme nikoho dalšího nenabírali, mohli jsme zvolit přímou cestu z Brandýska přes Zdice a Sedlčany až do našeho cíle v Radostovicích. Vzhledem k tomu, že nás čekal v místě oběd, jsme tentokrát vynechali zastávku na smažený hermelín v Sedlčanech, díky čemuž se nám podařilo dorazit mezi prvními přesně na oběd. Lukáš s Tomášem jedoucí z Trutnova se ještě zdrželi v Mladé Vožici doplňováním proviantu a čekáním na Tomáše Púčika, který dorazil autobusem.
Dlužno dodat, že tentokrát nás neuvítalo pěkné počasí, ba dalo by se říct, že čím blíž Radostovicím jsme byli, tím hůře pohled z okénka auta vypadal. Naštěstí výhled na víkend dával naději když ne na teplé, tak alespoň na slunečné počasí.
Jen co jsme se ubytovali v tradičním pokoji č. 101 a ztrestali řízek na uvítanou, mohl začít grantový seminář. Mezitím už se přidalo i osazenstvo Lukášova auta a několik dalších účastníků. Odpolední přednáškové menu nabízelo prezentace Petra Pešiceho a Petra Zacharova z Ústavu fyziky atmosféry (ÚFA) o předpovědním modelu SAM a extrapolaci radarové odrazivosti a v neposlední řadě Brightness temperature difference od Martina Setváka a Jindry Šťástky. K večeři nám přistála na talíři masová směs s rýží a po návštěvě „žíznivého“ okénka mohla začít večerní zábava doprovázená kytarou Honzy Sulana.
Málem bych nezmínil dvě zásadní události, které výrazně ovlivnily celý seminář: za prvé fakt, že i do radostovického školícího střediska uprostřed lesů a rybníků, do místa, kde je problém chytit signál mobilních operátorů, dorazila vymoženost v podobě bezdrátového připojení k internetu a za druhé výbuch islandské sopky Eyjafjallajökull, který postupně vedl k zastavování letového provozu nad takřka celou Evropou a který jsme tím pádem sledovali takřka on-line na snímcích z družic i zpravodajských serverech.
Jen málokdo nebyl vybaven notebookem nebo alespoň malým netbookem, takže mezi přednáškami se nejčastěji nabízel pohled na hloučky postávající a posedávající kolem přístrojů připojených na internet a nabízejících čerstvé meteorologické informace. Dá rozum, že bez elektřiny by tohle všechno nešlo, takže největší boje byly o místa blízko elektrických zásuvek. Kdo chodil včas na snídani, vyhrál:-)
Páteční ranní budíček nás vytrhl ze snů do nevlídného deštivého počasí – ještěže celé dopoledne byly na programu prezentace. Po deváté hodině začal Martin Setvák s tématem Využití A-Train při studiu konvekce a po hodině předal slovo Petru Novákovi, který si připravil informace o interpretaci vertikálních radarových řezů bouřkami. Po krátké diskuzi a vydatném obědě nás už venku vítalo sluníčko. Jako na zavolanou, protože odpoledne do začátku bouřkového semináře jsme měli v plánu vyplnit procházkami po okolních lesích. Největší skupinka se vydala k vodníkovi na hrázi jednoho z rybníků, jiní se rozešli individuálně po okolí.
m.jpg "Paprsky v mlze - autor: Martin Popek")
Protože ani v půl šesté nebyli ještě zdaleka všichni na místě, odložili pořadatelé vzájemné představování na sobotní ráno. Jedinou večerní prezentaci nám předvedl Honza Sulan – hovořil o postupech a novinkách ve výstražném systému ČHMÚ.
Sopečný popel z Islandu dorazil až nad Českou republiku, kde stejně jako v severněji položených zemích zapříčinil uzavření vzdušného prostoru. Páteční večer tak už mohl patřit zapáleným fotografům, kteří doufali v pěkný vulkanický západ. Obtěžkáni fotovybavením všeho druhu, v neposlední řadě nezbytnými Ricohy, jsme se začali po skupinkách trousit k rybníku Budař. Dodávám, že venkovní teploty ničím nepřipomínaly příjemný jarní podvečer a tak se není čemu divit, že nás někteří účastníci zůstávající v pohostinném teple sálu pozorovali trošku s nepochopením. My tři z Brandýska a s námi Michal Geryk jsme zvolili hráz rybníka, kdežto ostatní si (přiznejme si, že lépe) zvolili severovýchodní břeh, který skýtal nerušený pohled na slunce klesající až k horizontu. Tedy skýtal by, pokud by se nám do focení nepřiplétaly mraky v míře větší než přiměřené. Poté, co se nám slunce už definitivně schovalo za oblačnou hradbu, jsme dychtivě čekali, co nám pěkného přinese soumrak. Jenže to, co přinesl, bylo jen mírné zklamání. Obloha se sice místy lehce zabarvila do růžova až oranžova, ale zprávy o krásném „krvavém“ západu na jižní Moravě nás u srdce příliš nezahřály a my mohli jen tiše závidět. Možná zítra. Teď honem do tepla a zahřátí bude muset zařídit poctivý grog.
Sobotní ráno bylo přece jen příjemnější než to předešlé – a to nejen kvůli tomu, že snídaně byla posunuta o hodinu později a my si mohli přispat, ale hlavně díky pěknému počasí venku. Časový harmonogram byl však neúprosný – místo venku uprostřed trávníku jsme zaujali místa v sále – a bylo na co se těšit. Hned po snídani se slova chopil Martin Setvák s příspěvkem o přestřelujících vrcholcích bouří, vzápětí Martina Francová nakousla téma z jiného soudku – o tom, co obnáší členství České republiky v organizaci EUMETSAT. Po kratičké přestávce následovalo vystoupení tandemu Petr Novák–Lukáš Ronge s novinkami v české radarové síti, kde nemohu nezmínit prezentaci nového vynikajícího prohlížeče radarových dat založeného na Google mapách. Najdete ho pod jednoduchou adresou http://radar.bourky.cz.
Po chutném obědě nadešel okamžik, na který jsme se všichni z A.S.S. těšili – Lukáš s Honzou totiž představili podobu nových webových stránek www.bourky.com (to jsou právě tyto:-), jejichž největším přínosem je redakční systém umožňující snadné vytváření a editaci článků a potažmo celých stránek. Za krátko po nich vyhlásil Tomáš Prouza novou kampaň, která bude probíhat minimálně po následující rok na webu A.S.S. – Blesky typu CG a jejich interakce s povrchem Země – a navrch přihodil jeden pěkně popsaný případ z Velkých Svatoňovic.
Čas A.S.S. vypršel a na jejich místo nastoupil Tomáš Púčik s přednáškou o analýze aerologických sondáží a využití meteorologických indexů. Vzápětí se na místo prezentujícího vrátil Petr Novák s výsledky využití radarových dat pro nowcasting přívalových srážek na příkladech z uplynulého roku. Po krátké přestávce věnované společnému fotografování se všichni vrátili do sálu na autorské promítání. Martin Setvák hned v počátku nasadil vysokou laťku svými timelapsy, ale publikum nejvíce fascinovalo video kobyly, kterak se snaží Martinovi vložit do timelapsování. V duchu časosběrného snímání pokračoval svými úlovky nejen z webkamer Lukáš Ronge. Na závěr opět nezklamal Mirek Meglič se svým sestřihem loňské konvektivní sezóny. Na program se dostala také dvě převzatá videa – Supercela od Ákose Molnára z Maďarska a pětačtyricetiminutový snímek amerických Stormchasers.
Hodinová ručička se posunula o něco blíže šesté hodině večerní a my se vydali do lesa. Tentokrát však ne na procházku, ale nasbírat něco chroští na večerní ohýnek. Nebyli bychom to my, kdybychom si na záda nenaložili stativy a fotobatohy a cestou neudělali pár snímků nasvíceného podrostu z dosti kuriózních pozic. Přiznejme si, že výklopné displeje prostě Canonům chybí:-)
Přicházející večer nás zastihl rozpolcené na dvě skupiny – ta početně větší se rozprostřela kolem rozhořívajícího se táboráku, kdežto skupina méně početná, avšak o to více odhodlaná, se vydala opět k rybníku Budař sledovat západ slunce. Jsem rád, že můžu říci, že nás počasí nevypeklo jako v pátek – obloha zůstávala bez jediného mráčku a vodní hladina se díky bezvětří leskla jako zrcadlo. Ovšem zrcadlo, které zprvu sporadicky a se soumrakem stále častěji čeří stále aktivnější žáby. Dnešní timelapse i obyčejné focení dopadlo bez ztráty kytičky, koneckonců posuďte sami.
Zvláštní disciplínou při postávání u rybníka bylo hledání Venuše, kterou jsme jako první objekt na obloze po měsíci mohli pozorovat. A mohli nepíšu náhodou, protože brandýská část A.S.S. v této disciplíně věru nevynikala. Řekněme, že jsme si vzali ponaučení a v nejbližší době navštívíme ordinaci očního lékaře:-)
am.jpg "Sopečný západ s Měsícem a Venuší - autor: Martin Popek")
Večerní chlad nás dostihl i dnes a my vzali zavděk sálavým teplem už pěkně rozjetého táboráku. Každý jsme si opekli svého buřta, vypili pivo na posilněnou a v deset hodin už se opět šlo fotit.
m.jpg "Oheň - autor: Martin Popek")
Meteorologie ustoupila do pozadí a své místo na slunci, či vzhledem k denní době spíše na měsíci, získala astronomie. Jenoduše vzato jsme se za svitu baterek přesunuli k rybníku Zadražil a jali se fotit noční oblohu. My žijící v okolí velkých měst tak jasnou oblohu často nevídáme, i naše zkušenosti s jejím focením nejsou velké. Pokud mám mluvit za sebe, šel jsem cestou experimentů, která mě dovedla k expozičním hodnotám něco přes deset minut a citlivosti ISO 400 – inu výsledky nejsou valné, ale nějak se začít musí. Naštěstí jsme s sebou měli zkušenější pozorovatele noční oblohy – Martina Popka a Tibora Csörgeie. Naše činnost nás zabavila lehce přes hodinku a to už byl čas se uložit ke spánku a nabrat síly na poslední půlden radostovického semináře.
am.jpg "Hvězdná obloha nad Radostovicemi - autor: Martin Popek")
Čas nedělního budíčku opět jako v pátek začínal nepěknou číslicí sedm a my se lehce nevyspalí přesunuli do sálu probrat se ranním čajem a snídaní. Závěrečné dopoledne nám nabízelo dva body na programu – Jedno desetiletí bouřek z poznámek západočeského předpovědníka a průzkumníka od Honzy Sulana a Přehled zajímavých bouřkových situací roku 2009 očima pánů Púčika, Rývy a Rongeho.
Radostovická kuchyně nám před odjezdem naservírovala vynikající kuře a my se se spokojenými žaludky přesunuli ven rozloučit se se všemi účastníky setkání. Letos jsme odjezd odbyli o poznání kvapněji než v minulých letech a už před jednou hodinou jsme za sebou měli první stovky metrů uzoučké asfaltky do obce Radostovice. Cesta domů se již snad tradičně neobešla bez několika minel, ať už navigačních nebo interpretačních:-) Snad jen zmíním, že o půl čtvrté jsme šťastně dojeli do cíle.
Na závěr se sluší přidat hodnocení, ale dle mého skromného názoru ho není třeba. Akce byla jako všechny předešlé velmi povedená, témata přednášek byla zvolena vyváženě, strava a ubytování byly bezproblémové, i to počasí nám nakonec přálo a o úspěchu koneckonců hovoří i hojná a hlavně opakovaná účast mnoha z nás. Přesto Radostovice 2010 přivítaly i mnoho nových tváří. Doufejme, že se jim toto setkání zalíbí a příště přijedou znovu, protože účast nás z „Brandýského oka“ je, myslím, jistá.
Na úplný konec, ale nikoli v poslední řadě bychom chtěli všichni poděkovat Martině Francové za bezchybné organizační zajištění celého setkání. Martino, děkujeme:-)
Na úplný závěr snad už jen několik videí a timelapsů:
 |
Timelapse západu slunce zrcadlící se v rybníce Budař u Radostovic
Canon EOS 50D, interval 5 sekund Autor: Lukáš Ronge |
 |
Timelapse západu slunce zrcadlící se v rybníce Budař u Radostovic
Canon EOS 40D, interval 10 sekund Autor: Jan Drahokoupil |
 |
Západ Slunce pod sopečným prachem z Islandu. Západ Slunce zabarvený přecházejícím mračnem sopečného popele z Islandu. Ricoh GX100, interval 5 sekund, zrychlení 150x Autor: Martin Setvák |
 |
Východ Slunce a ranní mlha nad lesním rybníkem. Zachyceno ze břehu částečně vypuštěného rybníka Kačer, Radostovice, okr. Tábor. Ricoh GX100, interval 5 sekund, zrychlení 125x Autor: Martin Setvák |
 |
Timelapse tvorby společné fotografie
Canon EOS 550D, video mód 1280×720@60FPS Autor: Lukáš Ronge |
