Popis meteorologické situace

Přes střední Evropu postupovala směrem k severovýchodu vyplňující se tlaková níže spojená s frontální vlnou. V teplém sektoru této cyklony k nám proudila od jihovýchodu až jihu teplejší instabilní vzduchová hmota. Modely slibovaly labilizaci do hodnot CAPE kolem 800J/kg. To spolu se střihem větru 15-20m/s dávalo dobré předpoklady k tomu, že bouřky mohou ojediněle být silnější a mohou je doprovázet krupobití.

První bouřky se začaly tvořit kolem 12 UTC na jihu Čech, kde vytvořily jakousi squall line, která zpočátku pozvolna, později rychleji, začala postupovat směrem k severu až severovýchodu. V jejím rámci se vytvářely ojediněle i výraznější buňky, nejsilnější z nich zasáhla oblast okolo Říčan kde byly hlášeny škody větrem. Systém dále postupoval, ač už se slabší intenzitou, k severu přes V polovinu středních Čech a poté zasáhl Liberecký a částečně i Hradecký kraj, kde se ovšem již neprojevoval bouřkovou činností.


Tomáš Prouza – Velké Svatoňovice, okr. Trutnov

Počátek šestého květnového dne nenaznačoval, že by se během něho měla vyskytnout významnější bouřková činnost (ač ji modely předpovídaly). Ranní teplota se pohybovala kolem pouhých 7°C a od jihovýchodu se blížilo rozsáhlé srážkové pásmo frontální vlny. Na této vlně se sice vyskytovaly ojedinělé slabé bouřky, které nás ale minuly ve velké vzdálenosti. Pršet začalo krátce po osmé hodině a přestalo v pravé poledne. Celkem spadlo v této epizodě 14,2 mm srážek. Po poledni se oblačnost protrhala a vysvitlo Slunce, které ve  velmi krátké době vyhnalo teplotu až na 18,1°C. Zároveň se začaly objevovat první bouřky na pomezí Moravy a Slovenska, posléze i v jižních Čechách. Ve  středních Čechách se pak jednotlivé bouřky spojily do squall line (čáry húlav) a postupovaly dál k severu s tím, že na jejich východním křídle vznikaly nové (ale neaktivní) buňky. V tuto chvíli již začínalo být téměř jisté, že okraj tohoto systému zasáhne i Velké Svatoňovice. Pobývali jsme na IRC s Davidem Rývou, který nás upozornil, že čára húlav bude nejspíš pěkně vypadat, ale nepřinese ani bouřku ani silné srážky. Mezitím se již začal jihozápadní obzor „kabonit“, takže jsem zhruba v 16:25 SELČ sbalil fotoaparát a vyrazil ven.

Radarový snímek z 18:45 SELČ; poloha křížku značí blízké město Úpice.
© 2010 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 261.5 kB

Následující detailní snímek z meteorologického radaru ukazuje situaci v okamžiku přechodu čáry húlav v 18:45 SELČ. Povšimněte si oblasti se zvýšenou odrazivostí na severozápadě, která je na fotografiích zjevně patrná jako velmi tmavá oblast (mrak).


Detail radarového snímku z 18:45 SELČ; v průsečíku nitkového kříže se nachází místo pozorování.
© 2010 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 154.6 kB

Na základě směru pohybu oblačnosti jsem se rozhodl vyrazit na polní cestu za vesnickou zástavbu, odkud je dobrý výhled od západu přes sever až na jihovýchod. Kolem 18:30 již oblačnost čáry húlav pokrývala celý západní obzor a její vrcholky byly pěkně osvětleny zapadajícím Sluncem. Na čele oblačnosti  se vyskytovaly různé horizontální víry (ale nevýrazné). Mraky rychle postupovaly a brzo se těsně nad horizontem začínaly rýsovat náznaky shelf cloudu. Ten neustále narůstal a zjasňoval se. Maxima svého vývoje dosáhl kolem 18:42. Směrem nad Trutnov byl shelf vyvinutější a podstatně tmavší (výrazné jádro i na radaru). Čelo čáry húlav nás přešlo v 18:45 – oproti mému očekávání nepřineslo žádné srážky (pršet začalo slabě až kolem 19. hodiny) a především žádné zesílení větru. Ten před čelem vál od západu rychlostí kolem 7 m/s a po přechodu začal rychle slábnout. Za linií postupu se oblačnost slévala v nevýrazný altostratus, kterým záhy prorazilo Slunce. Zajímavější byla oblast nad Jestřebími horami – když nad hřeben dorazila hrana čáry húlav, bylo nádherně vidět, jak do sebe „nasává“ nízkou oblačnost, která se již před jejím příchodem válela v lesích na hřebeni. To byl poslední jev, který byl hoden zaznamenání a v 18:55 jsem se vydal k domovu zpracovat úlovek.

Húlava - pohled na jihozápad - autor: Tomáš Prouza  Náznak blížící se húlavy - autor: Tomáš Prouza  Detail shelf cloudu nad Trutnovem - autor: Tomáš Prouza  Shelf cloud - autor: Tomáš Prouza

Shelf cloud ve svém maximu - autor: Tomáš Prouza  Interakce shelf cloudu s hřebenem Jestřbích hor - autor: Tomáš Prouza

Z pozorování vzniklo i video, jehož první část je pokusem o  zachycení rotace v oblačnosti, druhá ukazuje shelf cloud v maximu jeho rozvoje a nakonec poslední nasávání oblačnosti z hřebene Jestřebích hor.


Lukáš Ronge – Trutnov

Od dnešního dne jsem nečekal moc, spíš nic v okolí Trutnova, takže jsem spíše sledoval, jak je Honza Drahokoupil v terénu a odesílá přes mobil svoji GPS polohu. S Tomášem Prouzou, Davidem Rývou a dalšími debatujeme na IRC o aktuální situaci a nakonec se i zdá, že nás bouřka skutečně mine a bude po všem. Okolo 15:45 UTC se z bouřky stala drobná squall line, která směřovala na Liberecko a téměř přestala produkovat blesky, takže jsem tak nějak ztratil naději. V 16:00 UTC se již situace mění, a bouřka se začíná propagovat směrem k Trutnovu, na IRC jsem tedy nadhodil, že zvažuji výjezd, který jsem nakonec i podnikl. V 16:10 UTC na IRC oznamuji, že podnikám výjezd, balím techniku a vyjíždím na nedaleký Humlův kopec, ze kterého je vynikající výhled na JV až Z. Na místo jsem dorazil okolo 16:22 UTC a ihned jsem rozložil stativ a připravil Canon EOS 550D v režimu video (v rozlišení 1080p@30 snímků za vteřinu) na timelapse snímání húlavy, která již byla na obzoru. Jakmile jsem měl spuštěný timelapse, druhou zrcadlovkou jsem začal pořizovat detailnější a panorámatické záběry húlavy a nastalé situace. Nakonec jsem pomocí telefonu odeslal Davidovi Rývovi fotku s húlavou, aby věděl, že jeho předpoklad vyšel. Zároveň jsem si i zkontroloval situaci na radaru. Jak pomocí dat ze systému detekce blesků CELDN tak i pomocí StrikeAlert, kterého jsem měl u sebe, bylo jasné, že squall line již neprodukuje blesky.

Pohled na přicházející húlavu - autor: Lukáš Ronge  Húlava s timelapsujícím fotoaparátem - autor: Lukáš Ronge  Timelapsující Canon EOS 550D - autor: Lukáš Ronge  Húlava nad Trutnovem - autor: Lukáš Ronge  Konvekce na východě - autor: Lukáš Ronge  Přicházející húlava - autor: Lukáš Ronge  Canon EOS 550D timelapsující přechod húlavy - autor: Lukáš Ronge

Čím více se húlava blížila k Trutnovu, tím mohutněla a byla velice fotogenická. Takže jsem stále fotil různá panorámata a druhý foťák stále natáčel timelapse. Přechod húlavy byl spojen s nárazem větru okolo 15m/s a velice tmavou základnou. Při cestě domů mě zastihl krátký, ač poměrně silný déšť, bez krup.

Pohled na húlavu směrující k Trutnovu - autor: Lukáš Ronge

Pohled na Cb s húlavou - autor: Lukáš Ronge

Panoráma húlavy nad Trutnovem - autor: Lukáš Ronge

Detailní radarová animace přechodu squall line 5. 6. 2010 od 16:00 do 17:00 UTC. Střed křížku značí Trutnov.
© 2010 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 2492.8 kB

Celkově hodnotím výjezd jako úspěšný, ač už proto, že se jednalo o první pozorování letošní rok a húlava byla velice fotogenická, ale i proto, že jsem úspěšně otestoval nový Canon EOS 550D, který budu používat na timelapse rychlých situací.


David Rýva – Kolín

Předpovědi modelů naznačovaly, že 6. květen by mohl být prvním dnem s bouřkou u nás od konce března a jelikož jsem si v půlce dubna pořídil videokameru, tak byla na čase ji nachystat na možnou první ostrou akci.

Situaci jsem sledoval od časného odpoledne a první bouřky tvořící se v pásu na jihu Čech a postupující k SSV, mi dávaly naději, že by skutečně něco mohlo dorazit i k nám, na pomezí středních a východních Čech. Kolem půl čtvrté odpoledne moji pozornost upoutala tvořící se výraznější buňka jižně od Prahy, která vypadala nadějně, bohužel ne pro mě. Navíc zbytek bouřkové linie očividně z pohledu radaru i detekce blesků docela zeslábl a i přes to, že venku bylo již poměrně teplo, začal jsem být mírně skeptický k tomu, jestli dnes vůbec něco uvidím. Krátce po čtvrté jsem vylezl na chodbu do nejvyššího 5. patra, našeho paneláku, kde je dobrý výhled na JZ-Z a sledoval jsem vrcholky blížícího se pásma kumulonimbů. Nejlépe byla samozřejmě patrná ona mohutná buňka na V okraji Prahy, která jak jsem se o pár hodin později dozvěděl, způsobila nějaké škody větrem hlavně v okolí Říčan. Mě ale více zajímal vývoj oněch slabých buněk v západní polovině Kutnohorska, které směřovaly mým směrem. Čas ubíhal a pod základnou kumulonimbů se začal rýsovat náznak postupně mohutnějšího, ale i tak zatím malého, shelf cloudu, česky nazývaného húlavový límec a ozvala se první zahřmění. Húlavový oblak postupoval pomalu směrem přes nás a za ním se vytvořila poměrně zajímavá turbulentní struktura základny oblačnosti a již byly vidět přibližující se srážkové pruhy, v kterých se jen občas zablesklo, ale zatím se moc výrazně neochlazovalo. Situace se ale po pár minutách změnila a přišel nárazový vítr z J-JZ směru, jižně od nás se vytvořila bouřková „buněčka“, ze které se i blýskalo a která zamířila na nás. Bouřka přinesla jen slabý liják, na jihu Kolína padaly krupky a po průchodu další bouřkové buňky východně od nás, ze které bylo slyšet jen pár zahřmení, bylo pro Kolín po všem. Následoval jen zvolna slábnoucí déšť a pokec o situaci s ostatními na IRC, který uzavřel tento, další bouřkový den.


Honza Drahokoupil, Míša Valachová – severozápadě od Prahy

Přestože se tento den od počasí žádné zázraky nečekaly, jednalo se pro nás o významný den. Významný v tom smyslu, že jsme měli poprvé v naší relativně krátké historii velkou čest vzít s sebou na výjezd někoho, kdo se počasím opravdu živí. Tou osobou byla Míša Valachová, která pracuje na částečný úvazek na Centrálním předpovědním pracovišti ČHMÚ v Praze – Komořanech.

Míša se pro naše výjezdy nadchla na letošním semináři v Radostovicích, a tak nedalo žádnou práci ji přesvědčit, aby se někdy zúčastnila „lovu“ bouřek. Jediné, co mohlo zhatit naše plány, byla její pracovní a studijní vytíženost. Přesto se nám podařilo v relativně krátké době po semináři domluvit termín, který vyhovoval oběma stranám a navíc sliboval i určitou šanci, že bychom mohli vidět nějakou tu bouřku.

Během dopoledne průběžně sleduji vývoj počasí na radaru a doufám, že se nám odpoledne vydaří a něco ulovíme. Zrovna tak činí i Míša. Domlouváme se, že za mnou odpoledne přijede na letiště a dál budeme pokračovat již společně. Jen co končím v práci, tak Míša akorát za lehkého deště přichází. Balím věci a po krátké úvaze vyrážíme na střešní parkoviště blízkého obchodního domu Šestka, odkud je dobrý rozhled. Jen co dorazíme, na chvilku se nám v díře v mracích otevírá pohled na východ přes Prahu, kde vidíme část vrcholku cumulonimbu. Ten se podle radaru nachází přibližně nad východní půlkou Prahy a směřuje na sever.

Radarový zoom s křížkem na letišti Praha Ruzyně (LKPR) v čase 15:25 SELČ
© 2010 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 249 kB

Přáli bychom si teď být na druhé straně Prahy, ale uvědomujeme si, že než bychom se dostali přes město na východ, tak už bude po všem. Slyšíme několik zahřmění. V tu chvíli volá Mirek, který právě dorazil z práce domů a vyjíždí také na výjezd. My zatím zůstáváme na místě a já se rozhoduji, že využiji přítomnosti Míši a svěřuji jí můj netbook, ke kterému postupně připojuji mobilní telefon a GPS přijímač. Jednak budeme moct sledovat aktuální situaci na radaru a také budeme vysílat svou polohu do prohlížeče. Během chvilky je vše zapojeno a funkční a během další chvilky se bleskovou rychlostí GPRS 🙂 začínají stahovat první data do prohlížeče.

Obloha nad námi se po krátké pauze opět zatahuje nasouvající se kovadlinou se stratiformními srážkami. Jádro bouře na východě mezitím postupuje na sever a my se rozhodujeme, že budeme alespoň postupovat po jeho levé straně také přibližně k severu a vyrážíme na cestu.

Prvním místem naší zastávky by měla být silnice nad hradem Okoř, kde je dobrý výhled požadovaným směrem. Jak se blížíme k místu, všímáme si na krajnici stojícího vozu. Je to Mirek s Veronikou, kteří tu již pozorují z auta dění na obloze. My jedeme chvíli ještě dál, abychom také nakonec zastavili a sehnuli se nad mapou a rozhodli kam dál. Jakmile je to možné, otáčíme se a vracíme se za naším druhým výjezdním vozem. Zastavujeme, diskutujeme nad situací a přemýšlíme, jak se dostat k bouři ještě blíž. Máme dost podobnou představu, takže ihned vyrážíme a pokračujeme směrem za Velké Přílepy.

Cestou si však s Míšou všímáme, že Mirkovi u auta nesvítí ani jedno brzdové světlo. Zastavujeme a místo sledování bouře se Mirek pouští do zjišťování závady. Ono stejně není co sledovat, protože jen prší a bouřku na východě můžeme jen tušit podle tmavé oblačnosti a několika hromů.

Radarový zoom s křížkem zobrazujícím polohu města Roztoky u Prahy. Čas 16:25 SELČ.
© 2010 Český hydrometeorologický ústav, Siemens AG, Vaisala Oyj
Velikost: 247.7 kB

Mirkovi se nedaří lokalizovat závadu, tak se domlouváme, že pojedeme za ním a budeme mu krýt záda, aby se něco nestalo. Vracíme se tedy opět kolem Okoře a míříme směrem k domovu, ale ještě se zastavujeme u benzinové stanice nad obcí Stehelčeves. Je zde také poměrně pěkný výhled, kdyby ovšem bylo na co koukat. Tak alespoň debatujeme a seznamujeme Míšu s krásami stormchasingu. Rádi zavzpomínáme na staré zážitky, abychom dali Míše najevo, že ne každý výjezd je tak nepovedený jako tento její první.

Míša slibuje, že se určitě ráda zapojí i příště, pokud jí to čas jen trochu dovolí a my se budeme těšit na konečně pořádné bouřky, abychom mohli ukázat, co v nás opravdu je J.


Související odkazy a zdroje dat:

http://www.chmi.cz/meteo/rad/index.html – Oddělení radarových měření ČHMÚ
http://www.chmi.cz/meteo/rad/blesk/ – zpracování bleskových dat ČHMÚ

Související diskuze na fóru:

http://forum.bourky.com/viewtopic.php?f=37&t=636 – bouřky 6. 5. 2010