Ve dnech 17. až 19. října se nad Českem vyskytovala vysoká oblačnost druhu cirrus a cirrostratus související s tlakovou níží nad Británií, která umožnila vznik halových jevů na rozsáhlém území jak u Slunce tak u Měsíce, který se nacházel poblíž úplňku…
Přečtěte si více
Článek popisuje zajímavé jevy pozorované během inverzního typu počasí.
Přečtěte si více
V pátek 10. července postoupila do střední Evropy zvlněná studená fronta typicky natažená od jihozápadu k severovýchodu. V okolních zemích (Rakousku a Polsku) se očekávaly celkem výrazné projevy vzhledem ke slušné labilitě prostředí (500 -1500 J/Kg) a dostatečné dynamické podpoře (DLS až 20 m/s). Aktivita bouřek v České republice ale neměla být taková, jako v sousedních zemích, zejména díky poněkud suššímu vzduchu, což se nakonec projevilo v chabé iniciaci a robustnosti bouřkových jader na samotné frontě.
Přečtěte si více
Tohle datum si kvůli bouřkám po dlouhé době zase zapamatuji. I když tento den měla přecházet studená fronta, tak se něco málo mělo odehrát spíše až na Vysočině a Moravě (viz estofex). V podvečer začala z Německa postupovat linie silnějších přeháněk a po 18h před ní naskočila západně od Rakovníka nevýrazná konvektivní buňka, avšak stále bez bleskové aktivity. Po chvíli jsem raději vzal základní výbavu a jel se na kole podívat za město. Na první pohled byla podezřelá, ale těch pseudosupercel už jsem taky viděl dost, takže jsem v klidu.
Přečtěte si více
V pátek 1. května jsem byl na chalupě u Berounky. Věnoval jsem se natírání kovových dílů. Kolem půl sedmé večer se zničehonic ozvalo zahřmění. Mrknu na radar a k mému překvapení zjišťuji, že od Plzně (od JZ ) se k nám žene slabší bouřka. Po chvíli hypnotizování radaru se ale zdálo, že začíná ztrácet na síle. Klasika. Pro jistotu připravím foťák na zaznamenání časosběrného videa.
Přečtěte si více
Cirkulace v letošním zimním půlroce byla z valné většiny podmíněna rekordně silným polárním stratosférickým vírem. Ten zapříčinil, že silné zonální proudění (proudění vzduchových hmot podél rovnoběžek) izolovalo arktický vzduch nad pólem a nedovolovalo studenému vzduchu vyšších zeměpisných šířek proniknout na jih. Silné zonální proudění ve stratosféře se přeneslo i do troposféry. Proto se nad Atlantikem po celou zimu obnovovaly hluboké tlakové níže.
Přečtěte si více
Bouřka měla poměrně silné jádro a nadále sílila, navíc na severním Žatecku se na její základně začal vytvářet wall cloud a různé dramatické cáry nízké oblačnosti. Až u Zeměch na Lounsku se mi podařilo dostat alespoň na její úroveň a mohl jsem si dovolit na chvíli zastavit a konečně udělat nějaké fotky. V této fázi už jsem měl velké podezření, že se jedná o supercelu, což se později potvrdilo.
Přečtěte si více
Hned následující den se očekávala další várka bouřek, tentokrát v severozápadní části Čech. Nemělo se nyní jednat o žádný velký systém, hodnoty CAPE a střihu větru, které byly stejné, jako v předchozí den, napovídaly, že je zde možnost výskytu supercel….
Přečtěte si více
Během večerních hodin se očekával přechod silného bouřkového systému od jihozápadu s možností výskytu supercel při očekávaných hodnotách CAPE přes 2000J/kg a DLS kolem 20m/s. Jak tak bývá zvykem při těchto silných situacích, byla značně nejistá lokace a čas, kdy se bouřky vyskytnou a tak v úvahu přicházelo postupně Chebsko, Tachovsko, nebo případně Bavorské pohraničí.
Přečtěte si více
Bouřkově nepodařená a velmi suchá letní sezóna způsobila, že na první povedené pozorování bouřek jsem si musel počkat až na srpen, pokud tedy nepočítám tu trombu na Rakovnicku…..
Přečtěte si více
